Rubriky
Denní předpovědi

Půlnoční ,rentgenovy’ úplněk

Úplňku (a s nim následujícím 2 týdnům, principem kruhu na vodě) čouhá z jednoho oka Uran a z druhého, poněkud vzdálenějšího a šejdravějšího, hvězda Algol. Škoda, že bylo v noci zataženo.:-))

Není to poklidný jev, na první pohled generuje nervozitu, mnoho energie a díky Střeleckému Merkuru příliš vysoké nápady pro které chybí reálné uplatnění, zkrátka až jakousi celkovou vystřelenost.

Z mystického a vizionářského hlediska je to konstelace velmi zajímavá.

Zpřesňuje vizi, soustředění na abstrakci,pro vynálezce a objevitele dokonalý prostor.

Tímto požehnáním jsou letos provázeny koneckonců skoro všechny uranské konstelace, protože Pluto končí v Kozorohu, Neptun v Rybách a Uran se na ně směje sextilem a trigonem.

Nacházíme se v unikátní a zcela přelomovém období, což se dá říct o každé době, ale o některých přece jen poněkud víc.

(Stojí v tom kontextu za zmínku, že když kolem roku 570 př.n.l byli tito tři hráči v konjunkci, vznikly napříč světem všechny pilíře filozofie a náboženství, které dnes tvoří naši kulturní identitu. Krom Antiky, Budhismu, Taoismu, vrcholu Perské říše etc tam patří možná i Křesťanství, protože některé teorie o narození Ježíše k tomu období směřují.

Vzájemný trojsextil na přechodech znamení v letech 2024/2026 bych tedy opravdu nepodceňovala. Pokud se poněkud posnažíme, je tu šance udělat obrovský pokrok. Když to promrdlošíme, udělá ho někdo jiný..)

Saturn se současně s ,,rentgenovým” Úplňkem zastavil a pomalu se začne šourat směrem dopředu.

Saturn je v polovině svého působení v Rybách a ovlivněn tím pádem Neptunem. Do června nás čeká velký příběh o ukončování restů a iluzí, nahromaděných po mnoho let a možná staletí.

Teď je to cítit jako vykročení ze zkamenělého bezčasí a odvaha vidět dopředu a přes překážky.

Úplněk může podpořit potřebu ukončení i u různých zlozvyků, zkrátka nechuť zapojovat se do věcí, které člověka dosud vtahovaly. Je zkrátka k dobru energie mnoho dokázat, ale pozor na velké oči a příliš jednostranný vědecký postoj, kdy sice vidíme problému až do žaludku, ale zapomeneme, že ho má živý člověk.🙂

Hezky den, V