(Pozor, vleklé čtení o nebeském úkazu lemovaném veskrze mučivými aspekty, připadá mi škoda délku redukovat, protože je to silné Býčí téma..:-))
Dnes v 9:30 ráno vstoupí Luna do Býka a přibližně ve stejnou dobu dnes večer se setká se Sluncem.
Novoluní je to astrologicky ryze příšerné. Aspekt kosmického kříže na začátku pevných znamení (viz minulé příspěvky) už sice není přesný, ale Novoluní nemá prakticky žádné jiné aspekty, takže se kříže zachytí jak proutek vody.
Venuše už vystupuje ze sextilu s Uranem a blíží se ke konfliktní hvězdě Scheat, Uran zas hopká kolem Algolu, Jupiter jalově poblikává v Blížencích a pomůže leda trochou dětinského humoru, Merkur také trčí v Beranu jako zjara… Zkrátka není se při vší snaze o pozitivní uchopení tohohle koktejlu čeho chytit, krom naděje kterou dává fakt, že se všechny ty silné aspekty už rozpadají.
Co to dělá prakticky?
Energie těchto dní nás atakuje tam, kde chybí pevné sebevědomí nohama na zemi.
Nervozita, běsy, důsledky minulých chyb běhají za námi ubohými jedinci s karabáčem a říkají ,,nemáš vlastně vůbec právo existovat, protože jsi naprosto neschopný”.
Dnes jsem o tom aspektu uvažovala a přitom jsem šla dosolit takový výborný salátek s rajčaty a parmezánem. Nechápu jak, ale slánka mi nadskočila v ruce když jsem s ní byla půl metru od salatku a vsítila přímo do něj cca dvě polévkové lžíce soli. Tak co na to říct. Trefa.
Co s tím:
Efekt stlačení sebevědomí na minimum přináší chytrým lidem velké příležitosti.
Hloupým taky, ale bohužel hlavně v oblasti destruktivního machrováni, agrese a v případě ošklivého Marsu taky sexuálního násilí a všelijakého patlání se v něm.
Vraťme se k těm chytrým lidem.
Když se sebevědomí smrskne, býváme náchylnější uvidet skutečnost takovou jaká je, protože jsme tlakem motivovaní se tím něco dělat.
Disharmonická Lilith ve Štíru s Marsem působí, že člověk experimentuje s tématem sebezničení. Každý to máme v jiné oblasti a jinak silně, někdo velmi skryté. (Jakási vnitřní kastrace.) Tyto aspekty nám naši sebedestrukci odhalují a jejich pozitivní verze je v tom, že si přiznáme právo na vlastní spokojenou existenci – pevně v zemi zakořeněnou – a té destrukce prostě zanecháme.
Je to složité téma a z mnoha stran hodiny diskutovatelné, ale sebevědomí ve hmotě skutečně souvisí s naším vnitřním nastavením.
Jistěže nezabere povrchní plácání o tom jak si dovolujeme být šťastní a bohatí, ale skutečně realizované vnitřní procesy osvobození se od ujetých vzorců, ty fungují.
Třeba se člověku přestane lepit bída a zmar na paty, přestane lakomsky hromadit a jen si tím kazit vztahy i karmu, získá ztracené uznání.. atp.
Výchozím předpokladem zdařilé operace je jasné vědomí, že mám právo získat to co potřebuji ke své pozemské sebejistotě, samozřejmě aniž bych tím škodil okolí víc, než o kolik ho dokážu pozitivně obohatit.
On je to výchozí předpoklad i pro evoluci, takže v každém z nás tohle zdravé sebevědomí někde bydlí a je to skutečný domov tady na zemi, vše ostatní se od něj odvíjí.
Vnitřní překážky k takovému cíli je možno odložit jako obnošený kabát po rodičích, s trochou nostalgie, ale opravdu sebejistě.
A ty aspekty nám teď ukazují, kde ty kabáty v naší skříni visí. Není to moc příjemné, ale muže to být velký lék.
A dál?:))
Věřím v kontextu všech těch přechodových astro jevů letošního roku, že se rozpad starých destruktivních konceptů v mnoha ohledech doopravdy povede.
Například jsem nic nezměnila na své predikci, že na přelomu jara a léta skončí válka na Ukrajině.
(Co je trochu děsivé, že v tomto období probíhají zásadní boje o personu nového papeže.
Aspekty přelomu jara a léta hovoří i o přerodu v církvi, takže něco významného se tam asi semele. Papež černé pleti např., což mnohé vyhrotí?)
V každém případě, Novoluní je vzpomínkou na minulá traumata, bezprecedentní agresi, připomene nám čeho se bojíme a proč a všechno to může vést k lepší budoucnosti.
Hlavně se nenechat vyprovokovat, ale ani zašlapat do země. Daleko důležitější, než jak věci teď vypadají, je to co se rodí (a odumírá) uvnitř.
V.
